7. července 2022

Zdravé bydlení

Magazín o zdravém bydlení

Poměrové měřiče tepla: Jak uhlídat teplo v bytě?

8 min čtení

Při dnešních cenách dodávaného tepla má co nejvhodnější řešení jak ušetřit náklady na vytápění cenu zlata. Položka za dodané teplo, bývá často v mnoha rodinných rozpočtech největší položkou spojenou s užíváním bytu. Jak tedy ušetřit náklady za dodávané teplo do bytových domů?

Oproti západní Evropě máme v oblasti šetření na dodaném teple do domácností co dohánět. Tam se totiž o měření tepla začalo mluvit už v dobách první ropné krize v sedmdesátých letech 20. století, zatím co u nás bylo jediným cílem postavit co nejvíce bytů a splnit tak co nejvíce procent plánované výstavby v aktuální pětiletce. Právě tato politika kvantity se nám v posledních letech zejména při starších panelových bytech vrací jako bumerang. V našich končinách se začalo o měření tepla uvažovat až po roce 1989. A tak při co největším šetření za teplo v našich domácnostech přibývají na našich radiátorech malé přístroje podobné jakémusi  teploměru. Jsou to snad každému známé měřiče tepla.

Co jsou to poměrové měřiče tepla (PRVN)?

Se začátkem měření dodávaného tepla v devadesátých letech přišli do našich domácností kapalinové měřiče. Ty však vykazovaly až 200% nepřesnost při měření tepla. V současnosti známe dva základní druhy měřičů tepla v domácnostech.

Jsou to poměrové rozdělovače topných nákladů (PRVN), známé jsou nám jako klasické měřiče, které zdobí velké množství radiátorů v domácnostech. Dále jsou to měřiče spotřeby tepla v bytech (určená měřidla) známé jako bytové měřiče, které se instalují pouze tehdy pokud to dovoluje otopná soustava přímo na vstup do bytu ze stoupacích rozvodů vedených mimo byty. Jejich výhodou je to, že měří skutečně dodané teplo odevzdané radiátory do celého bytu jedním měřičem. Více známé PRVN, které jsou umístěny přímo na radiátorech, měří jen určitý poměr dodaného tepla, který však neměří v jednotkách tepla, ale v tzv. dílcích. Na straně druhé, bytové měřiče měří zase teplo v kW hodinách a tento údaj je přesnější, než měření v dílcích i z toho důvodu, že je měřeno množství tepla předané otopnými tělesy v bytě. Jelikož v dnešní době se používají digitální měřiče tepla, údaje které měří byty,  by podle 1. místopředsedy představenstva Slovenského svazu bytových družstev JUDr. Miroslava Somorovského, měly být přesné.

Jak si uhlídat teplo v bytě?

Pokud máte občas pocit, že vám je v bytě chladno, určitě uvítáte každý kus teplého oblečení. V takových chvílích si určitě pomyslíte, co se asi v těch kotelnách děje. První reakcí na chlad nebo přetápění bývá rychlý dotek nejbližšího radiátoru. Dalo by se říci že je to správný tah, ale určitě ne dostačující, abychom zjistili skutečnou teplotu v bytě. Každý by měl mít doma pokojový teploměr, kterým ukáže, kolik stupňů v bytě má. Samozřejmě, tento si neumístíme nad radiátorem, nebo blízko okna, přes které profukuje studený vzduch. Pokud vám teploměr ukazuje cca 21-22 ° C je to optimální hodnota tepla, která by měla být v každé místnosti.

Pokud vám je přesto zima či naopak teplo, tento problém může vyřešit montáž termostatických hlavic na ventily v bytech. Nebudete se více muset trápit s otevíráním oken, pokud vám bude teplo nebo chodit teple oblečení v případě, kdy teplota bude nedostačující. Jednoduše si nastavíte teplotu, jaká vám vyhovuje. Termostatický ventil v bytě reguluje teplotu samostatně. To znamená, že pokud si nastavíte v kuchyni teplotu 20 ° C a vařením se vzduch zahřeje na 28 ° C, termostat se vypne a zapne až pokud teplota v kuchyni klesne pod 20 ° C. Tímto vám nejen vytvoří automatickou tepelnou pohodu, ale hlavně ušetří peníze za teplo, které byste umělým dotápěním či přebytečným větráním zbytečně zaplatili.

Rovnoměrné rozložení tepla v místnosti s ClimateCoating ThermoPlus – a bez plísní!

Teplá hlava a studené nohy, a to při naplno stisknutém topení – kdo by neznal tento častý pocit typický v zimních měsících? Termokeramický nátěr ClimateCoating ThermoPlus se postará o rovnoměrné rozložení tepla v místnosti. Teplotní rozdíl mezi podlahou a stropní částí tak může dělat méně než 2 °C. Současně se zabrání tvorbě kondenzátu na stěnách a tvorbě plísní. Může se také omezit větrání, při kterém draze získané teplo doslova vyletí oknem.

Stěny ošetřené nátěrem ClimateCoating ThermoPlus (starý názov ThermoShield) vytvářejí velký keramický povrch, a proto působí během studených měsíců podobně jako kachlová kamna, která vyzařují své příjemné teplo do místnosti. Keramické duté kuličky, které jsou obsaženy v nátěru ClimateCoating ThermoPlus vedou teplo jako „minikachlíky“. Nátěr díky svým vlastnostem a značně zvětšenému povrchu stěn rychle a dobře rozvádí sálavé teplo od tepelného zdroje do vzdálenějšího povrchu stěn a stropu. Kamna nyní mnohem rovnoměrněji „sálají“ teplo do místnosti. Současně se „vytáhne“ nadměrná vlhkost ze stěn a předá se do vzduchu. To je rozhodující pro izolační efekt, neboť suché stěny izolují mnohem lépe než vlhké.

Vychladlé prostory, např. po návratu z cest, se rychleji ohřejí. A při nepřetržitém provozu můžete tak vaše topení značně zredukovat. Takto můžete ušetřit přes 30% nákladů na topení.

Co je největším žroutem tepla?

Největší nepřítel mrhání teplem v našich domácnostech je ukryt v samotné stavbě našich panelových domů. Když se po pádu komunismu ukončila masová výstavba panelových domů cca v roce 1993, zanechala pro nás past v podobě velkého úniku tepla nejen přes obvodový plášť, ale hlavně mezi jednotlivými byty. To je také základní příčinou mnoha nedorozumění majitelů bytů když vidí svůj účet za dodané teplo. Problém úniku tepla je podle Josefa Popluhára ze Slovenského svazu bytových družstev víceméně problémem každé stavby postavené do roku 1993 ale také nové výstavby do roku 2007, protože až po tomto roce se při výstavbě začalo více pamatovat na přestupy tepla vnitřními dělicími konstrukcemi bytových jednotek podle technické normy účinné od roku 2008. mezi faktory které přispívají k špatnému hospodaření s teplem patří velké prostupy tepla mezi byty. Je totiž nevhodné a zároveň v našich domácnostech dost běžné, že vlastníci bytů mají v různých místnostech nastavené teploty na různých teplotách, což je pro šetření tepla dost negativní.

Jelikož při starších bytových domech, ale i u mnoha novostaveb je přestup tepla mezi byty, a také únik tepla přes obvodový plášť palčivým problémem, známe v této souvislosti tzv. zvýhodněné a nepreferenční byty. Když si představíme panelový dům jako lidský organismus, tak teplo které v něm cirkuluje, nejvíce do sebe „pumpují“ byty v jeho středu. Takže byty které jsou uprostřed panelového domu, odebírají teplo z okolních bytů. Byty které jsou na okrajích panelového domu, či na prvním nebo posledním podlaží jsou v mnoha případech znevýhodněné byty a pro velkou propustnost stěn dodávají tak zdarma teplo bytům uprostřed panelového domu. V souvislosti s prostupy tepla přes dělicí konstrukce mohou proto v jednom panelovém domě vzniknout ohromné ​​rozdíly při vyúčtování nákladů za dodané teplo. Ve statistikách Slovenského svazu bytových družstev jsou případy, kdy tyto rozdíly mezi zvýhodněným a znevýhodněným bytem byly enormní. Pokud ve zvýhodněném bytě majitelé zaplatili za teplo 130 Eur za rok, majitelé znevýhodněného bytu zaplatili za dodané teplo až 800 Eur za rok.

Po těchto rozdílech se může někomu zatočit hlava. I to je tedy jedna z daní za rychlé a nepromyšlené stavění panelových domů, kde se na cirkulaci tepla v budově vůbec nepamatovalo. Účet za tuto nepromyšlenost zaplatí bohužel majitel znevýhodněného bytu. Právě tyto problémy řeší zmiňovaná technická norma účinná od roku 2008. Její dodržování při výstavbě nových bytů by mělo pojmům jako jsou zvýhodněný a znevýhodněný byt odzvonit a cirkulace tepla mezi byty by se měla značně omezit. Propustnost tepla ve starších bytech se dá podle Josefa Popluhára dokumentovat na jednoduchém příkladu: „Ve starších bytových domech vám stačí vypnout ve středovém bytě všechny radiátory a teplota vám neklesne pod 18 stupňů celsia. Za určitých okolností to může platit i pro znevýhodněné byty, které jsou dárci tepla pro ty zvýhodněné. „Takže i když se snažíte v bytě udržovat přiměřené hladiny teplot v jednotlivých místnostech, stačí vám jeden“ snaživý soused „, který si nastaví na radiátorech nižší teplotu nebo je zcela vypne a automaticky se stáváte „sponzorem“ dodávky tepla do jeho bytu. Může se vám pak stát, že vy zaplatíte za roční topení za třípokojový byt 1800 Eur a váš „snaživý soused“ pod vámi jen 350 Eur.

Maximum úspor, které může bytový dům dosáhnout měřením tepla při vyregulování soustavy je 20% celkové spotřeby tepla. Podle JUDr. Somorovský se v současnosti dělají analýzy, na jejichž základě by měly být vypracovány nové postupy při rozúčtování nákladů za dodané teplo. Tyto by tento problém ve starších bytech měli eliminovat a platby za teplo by tak měly lépe odrážet realitu tepla dodaného do našich bytů.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *