Omítkový zateplovací systém ClimateCoating ISOTEX
18 min čtení
Omítkový zateplovací systém ClimateCoating ISOTEX
Omítkový zateplovací systém ClimateCoating ISOTEX tvoří zateplovací omítka ISOTEX a termokeramický nátěr ClimateCoating. Spolu tvoří revoluční zateplovací systém s výbornými vlastnostmi, dlouhou životností, plnou ochranou před všemi atmosférickými vlivy a v neposlední řadě – výrazně sníží náklady na vytápění a klimatizaci. Na svém domě budete mít ochranu, která předčí vaše očekávání.
Výhody zateplovacího systému ISOTEX
- Minimální životnost systému je 30 let
- Výrazná energetická úspora na vytápění a klimatizaci (15-40%)
- Vysoká ochrana zdiva před povětrnostními vlivy (minimalizuje tvorbu zelených řas, hub a plísní)
- Vysoká účinnost odstranění vlhkosti ze zdiva po odstranění příčiny
- Aplikace bez porušení zdiva (žádné kotvení)
- Jednoduché zpracování
- Nízká hmotnost systému ISOTEX: 4,0 kg/m2
- Ekologický materiál
- Rychlá aplikace
- Zateplovací systém tepelné ochrany ISOTEX je
- lepší ve funkční životnosti a ekologii než kontaktní zateplovací systémy
Snížením vlhkosti zdiva o jedno procento můžeme dosáhnout úspory na vytápění až o 10 procent!
Termoizolační zateplovací systém
Omítkový zateplovací systém ISOTEX je vhodný pro všechny moderní ekologické stavby i obnovované budovy. V zimě snižuje únik tepla až trojnásobně a v létě se výrazně uspoří na klimatizaci. Díky unikátním vlastnostem poskytuje systém ISOTEX regulaci vlhkosti ve zdivu a udržuje jej suché. Dokáže doslova „vysát“ přebytečnou vlhkost z podkladu, udržuje zeď stále s konstantní vlhkostí – a proto je zeď v suchu po celý rok. Koeficient absorpce vody je méně než 3% za 120 dní přítomnosti ve vodě a díky svým difúzním vlastnostem (koeficient propustnosti vodních par = 7) pomáhá rychle odstranit vlhkost a výrazně omezuje vznik plísní na povrchu a uvnitř konstrukce budov.
Tepelněizolační zateplovací omítka ISOTEX je vytvořena z lehkých a pevných granulovaných křemičitých kuliček a po smíchání s vodou vytvoří dokonale plastickou, vysoce adhezní hmotu. Propouští vlhkost ve formě páry prostupující ze zdiva (stěn) a z ineriéru, čímž dochází k jejímu pravidelnému odvádění a ke zlepšení tepelněizolačních vlastností zdiva, tedy ke zvýšení hodnoty parametru R (tepelný odpor stavební konstrukce). Je vhodná nejen jako alternativa ke zlepšení komfortu bydlení (tepelná, vlhkostní i zvuková izolace), ale vaše nemovitost získá novou fasádu, která ji ochrání před všemi povětrnostními vlivy. Díky vlastnostem systému ISOTEX tak získáte komplexní zateplovací systém pro ideální zateplení domu.
„Po zkušenostech ze dvou zim, ale hlavně té minulé, můžu konstatovat nadmírnou spokojenost se systémem ISOTEX. Když jsem míval v domě během zim v předchozích letech vlhkost 70-75%, tak minulou zimu ačkoli byla tedy pořádná, jsem měl v ložnici vlhkost 45-40%, a musel jsem do ložnice na noc dávat na radiátor mokrý ručník. A co je nejdůležitější, po plísni není zatím ani stopa. Úspora na vytápění k mé spokojenosti je cca 30-40%, těžko určit přesně, nakolik vytápěm tuhým palivem.“
Pavel Junas, Senica
Tip na článek: Zateplení domu systémem ISOTEX
Hlavní vlastnosti systému ISOTEX
1. Dlouhá funkční životnost a ochrana stavební konstrukce
Systém ClimateCoating IsoTex má velmi dlouhou životnost (minimálně 30 let) díky použitým materiálům. Kontaktní zateplení nahradila tepelněizolační omítka, která se aplikuje přímo na zdivo bez zbytečného kotvení a spár. Tím vnější fasáda výborně odolává mechanickému poškození. Funguje a chrání dům po celou dobu životnosti.
2. Reguluje a snižuje vlhkost, je paropropustný
Díky unikátním vlastnostem tepelněizolační omítky, jejím speciálním složkám a nanotechnologii v termokeramickém nátěru ClimateCoating reguluje vlhkost ve zdivu, tzn. udržuje zdivo stále v suchu. A pouze „suchý kabát hřeje“! Snižuje vlhkost v konstrukci, její průchod, ukládání a odstranění kondenzace směrem do exteriéru, chrání proti dešti a umožňuje vlhkostní odpařování iv zimních dnech. Obě složky systému jsou paropropustné.
3. Omezuje riziko tvorby plísní a řas na fasádě
Odstraňováním vlhkosti a trvalou elasticitou minimalizuje riziko vzniku plísní a řas na povrchu i uvnitř konstrukce budov.
Oblasti použití:
Rodinné domy, Bytové domy, Historické budovy
Vliv vlhkosti stavebnin na tepelnou vodivost a snížená schopnost izolačních vlastností
Vypracoval: Prof. Dr. Manfred Sohn (Berlín)
Je známo, že s vyššími hodnotami vlhkosti se ve stavební fyzice používaná hodnota tepelné vodivosti podstatně zvyšuje, přičemž mohou mezi jednotlivými druhy stavebnin existovat velké rozdíly.
Viz obr.: Vliv vlhkosti na měřené hodnoty tepelné vodivosti stavebnin

Příklady pro zvýšení tepelné vodivosti stavebnin v důsledku zvýšení obsahu vlhkosti o 1% jsou obsaženy v následující tabulce:

Tab. 1: Vliv vlhkosti na hodnotu tepelné vodivosti
Vliv obsahu vlhkosti stavebnin na tepelnou vodivost lze vyjádřit následovně:
λ(w) = λ0 (1 + b w/ρs)
kde:
- λ(w) – tepelná vodivost vlhké stavebniny v W/m.K
- λ0 – tepelná vodivost suché stavebniny v W/m.K
- ρs – hrubá hustota suché stavebniny v kg/m3
- b – přídavek tepelné vodivosti v %/M.-%
Nahradíme-li pro zjednodušení člen (b w/ρs) faktorem FTS, může být pro každý druh stavebnin určen faktor na zahrnutí nátěru ClimateCoating (TS) do výpočtu hodnoty U prostřednictvím vyšetření ekvivalentní hodnoty tepelné vodivosti.
Nátěrový faktor představuje tímto přepočítávací faktor pro tepelnou vodivost stavebniny na stav s menším obsahem vlhkosti, čímž se zlepšuje izolační působení i při vyšších stupních difúze vodní páry.
Z vyšetřování o vlivu vlhkosti na tepelnou vodivost stavebnin byly zjištěny první nátěrové faktory FTS. Přitom se vycházelo ze zásady, že tyto faktory mohou být zahrnuty přímo do výpočtu hodnoty U stavebních dílů, aniž by se tím musela zásadně změnit výpočetní metodika, aby tento druh výpočtu byl pro projektujícího inženýra nekomplikovaně ovladatelný.
Příklad výpočtu
Výpočet součinitele prostupu tepla U (koeficientu tepelné propustnosti) se provádí pomocí vztahu:

nebo také:
U = 1 / ( Rsi + ∑ [ d / ( λR ( 1 – fTS ) ) ] + Rse )
kde
- λR – výpočetní hodnota tepelné vodivosti podle DIN 4108 v W/m.K
- Rsi – koeficient (odpor) při přestupu tepla uvnitř v m2.K/W (Rsi = 0.13 ; θai = 20°C )
- Rse – koeficient (odpor) při prostupu tepla zvenku v m2.K/W (Rse = 0.04 ; θae = -13°C )
- d – tloušťka vrstvy stavebniny v metrech (m)
- fTS – nátěrový faktor ClimateCoating (TS) pro tepelnou vodivost
- θai – výpočtová teplota vnitřního vzduchu (théta)
- θae – výpočtová teplota venkovního vzduchu (théta)
Hodnoty nátěrového faktoru fTS vzhledem k vlhkosti materiálu přepočítal Prof. Dr. Manfred Sohn (Berlín) a jsou uvedeny v tabulce. Prof. Dr. Manfred Sohn se věnoval zkouškám kombinovaného působení tepelněizolační omítky a nátěru ClimateCoating a na základě měření a výpočtů vypracoval zprávu o výsledcích určení konverzních faktorů při zadávání koeficietů tepelné propustnosti stavebních částí natřených nátěrem ClimateCoating (starý názov ClimateCoating).
Výpočet: Cihla Heluz Family 30 broušená + zateplovací systém ISOTEX
(tepelněizolační omítka ISOTEX /4cm/ + ClimateCoating)
Skladba konstrukce | Objem kg/m3 | Vrstva d [m] | Tepelná vodivost λ W/m.K | TS Faktor FTS | Tepelný odpor RTS m2 .K/W |
Vnitřní omítka | 1800 | 0,015 | 0,87 | 0,6 | 0,043 |
Cihla Heluz Family 30 | 670 | 0,300 | 0,093 | 0,35 | 4,962 |
Omítka ISOTEX | 360 | 0,040 | 0,08 | 0,65 | 1,428 |
Odpor přechodového tepla na vnitřní straně RSI | 0,130 | ||||
Odpor přechodového tepla na vnější straně RSE | 0,040 |
RTS = d / ( λ ( 1 – fTS ) )
U = 1 / ( Rsi + ∑ ( RTS ) + Rse )
U = 1 / ( Rsi + ∑ [ d / ( λR ( 1 – fTS ) ) ] + Rse )
U = 1 / ( 0.130 + [ ( 0.015 / ( 0.87 (1 – 0.6) ) ) + ( 0.30 / ( 0.093 (1 – 0.35) ) ) + ( 0.040 / ( 0.08 (1 – 0.65) ) ) ] + 0.040 )
U = 1 / ( 0.130 + [ 0.043 + 4.962 + 1.428 ] + 0.040 )
U = 1 / 6,603
Součinitel prostupu tepla U v W/m2.K U = 0,151 W/m2.K
Ve výpočtu se počítalo s obvodovou stěnou, která byla postavena z pálené cihly o tloušťce 30 cm (Heluz Family 30 broušená), na vnitřní straně byla omítnutá vápeno-cementovou omítkou o tloušťce 1.5 cm a na vnější straně byla zateplená zateplovacím systémem ISOTEX, t.j. byla omítnutá tepelněizolační omítkou ISOTEX s tloušťkou 4 cm, na které byl aplikován ochranný fasádní termokeramický nátěr ClimateCoating. To vše při vnitřní teplotě 20°C a vnější -13°C.
Součinitel prostupu tepla U dosáhl hodnoty 0.151 W/m2.K, což je hodnota, která splňuje požadavky státní normy (Ur1 = 0.20 – doporučená hodnota pro nové a rekonstruované objekty ; Ur2 = 0.18 až 0.12 – doporučená hodnota pro pasivní budovy).
Vypracoval: Prof. Dr. Manfred Sohn (Berlín)
Vliv vlhkosti na součinitel prostupu tepla U
Vypracoval: Dipl.-Ing. Matthias G. Bumann, Berlín Dipl.-Ing. Matthias G. Bumann, DIMaGB, Berlín; +49-30-67489727, Na objednávku a pre: SICC Coatings GmbH; Berlín, +49-30-500196-0, | ![]() |
Určité množství vlhkosti obsahuje každá pevná látka. Množství obsažené vlhkosti ve stavební konstrukci je ovlivňováno množstvím faktorů jako například teplota a relativní vlhkost ovzduší, pórovitost a průměr pórů materiálu, tvaru jejich stěn a podobně. Podíváme se na to, jak ovlivňuje vlhkost stavební materiály a jejich tepelně izolační vlastnosti.
Zateplovací systém ClimateCoating ISOTEX dokáže výrazně eliminovat vliv vlhkosti na stavební konstrukci. Díky unikátním vlastnostem tepelněizolační omítky, jejím speciálním složkám a nanotechnologii v termokeramickém nátěru ClimateCoating reguluje vlhkost ve zdivu, tzn. udržuje zdivo stále v suchu. Snižuje vlhkost v konstrukci, její průchod, ukládání a odstranění kondenzace směrem do exteriéru, chrání proti dešti a umožňuje vlhkostní odpařování iv zimních dnech. Obě složky systému jsou totiž paropropustné.
ClimateCoating ISOTEX
ClimateCoating ISOTEX je systém pro renovaci fasád. Je to kombinace izolační omítky IsoTex R70 a povrchové úpravy s technologií ClimateCoating ThermoProtect. Zvláštností je efekt úspory energie na vytápění snížením tepelných ztrát přes obvodové stěny.
Omítka se snáze nanáší pomocí omítacího stroje (jako ručně) a ClimateCoating ThermoProtect je z technického hlediska emulzní barva, kterou lze natírat, válet nebo stříkat. Jedná se tedy o renovační systém, který je vhodný i pro kutily.
Tepelněizolační omítka ISOTEX R70
IsoTex R70 je vnější omítka na minerální bázi podle normy EN 998-1:2016, která je klasifikována jako CSI, W2 a T1. CSI znamená, že pevnost v tlaku po 28 dnech je 0,4 až 2,5 N/mm2. Tato hodnota je zajímavější pro odborníky. Vzhledem k velikosti zrna se jedná o poměrně měkkou omítku. Důležité a pro majitele domu srozumitelné jsou hodnoty W a T omítky, které znamenají nasákavost a tepelnou vodivost.
Součinitel tepelné vodivosti T1 omítky IsoTex R70 je 0,077 < 0,10 W/mK. Pro srovnání, vnější omítky mají hodnoty od 0,85 W/mK (vápenná malta) do 1,40 W/mK (cementová malta) v závislosti na obsahu cementu. Je zde tedy jasný rozdíl oproti běžným omítkám a důvod, proč by se měl Isotex R70 klasifikovat jako tepelněizolační omítka. Pro srovnání: dřevo, které má dobrou kombinaci tepelné izolace a akumulace, má přibližně 0,13 W/mK, zatímco 0,032 W/mK je v současnosti standardem pro polystyren.
Součinitel prostupu tepla U
Tepelná vodivost λ (nebo také: součinitel tepelné vodivosti λ) je vypočtená hodnota, která se zkouší a určuje v laboratoři, aby se mohla použít při výpočtech tepelné izolace: spolu s tloušťkou komponent (d) a přechodovými odpory R v interiéru a exteriéru se vypočítá známá a reklamovaná hodnota.
Tvrzení je jednoduché: hodnota U by měla být nízká, aby se teplo v zimě v chladu tak rychle neodvádělo z interiéru do exteriéru. Toho se dosáhne vyšším tepelným odporem: buď hrubšími stěnami, nebo stavebními materiály s nízkou tepelnou vodivostí. Rekordy v hodnotě U proto lze dosáhnout pouze pomocí izolačních materiálů – alespoň matematicky to vede k překvapivým úsporám energie.
Kapilární nasákavost vody
Absorpce vody WC je také důležitou hodnotou pro klasifikaci vlastností pevných maltových směsí podle normy EN 998-1. Index C byl zaveden, aby se zabránilo záměně se stupněm propustnosti pro kapalnou vodu W1 až W3 pro vnější omítky s organickými pojivy. Pro WC 0 se kapilární nasákavost neuvádí. Kapilární nasákavost je pro WC 1 C ≤ 0,40 kg/(m2 – min0,5), pro WC 2 je tato hodnota jen 0,20.
To je těžko představitelné. Samotný proces je spíše takový: nejjednodušší způsob, jak pozorovat kapilární absorpci vody, je podržet kousek kostky cukru v kávě: kapalina se absorbuje kapilárně. V laboratoři se to dělá podobným způsobem: kostka vzorku se uzavře a ponoří volnou stranou dolů. Po stanoveném čase se určí hmotnost absorbované vody a získá se standardizovaná hodnota absorpce vody.
Je zřejmé, že hodnota kapilární nasákavosti by měla být v případě vnějších omítek nízká. Praktický význam vyplývá ze skutečnosti, že fasáda během deště zmokne. Dešťová voda se dostává do stěny, je absorbována omítkou a přenášena do materiálu stěny (např. cihla nebo pórobeton). V důsledku toho se zvyšuje tepelná vodivost stěny a snižuje se tepelný odpor. V důsledku toho je zapotřebí větší vytápění.
Odpařování vody
Časem se voda odpařováním uvolňuje do venkovního vzduchu. Tento proces způsobuje ztrátu energie ve stěně v důsledku vypařování za studena, která musí být kompenzována vytápěním. Odborníci toto množství energie nazývají entalpie deště. Tato hodnota se v normách pro tepelnou izolaci nezohledňuje.

Graf je z Künzelovy disertační práce. , předložena Dipl.-Ing. Hartwigem M. Künzelem z Tegernsee, Katedra stavební fyziky na Univerzitě ve Stuttgartu, 1994).
Všimněte si poměru entalpie dešťové vody a vypařování k předávacímu teplu = 32,2 ku 8,5 = 3,8 ku 1.
Vodní pára
Dalším zdrojem absorpce vlhkosti přes zeď je vodní pára obsažená ve vzduchu uvnitř budovy. Ke kontrole relativní vlhkosti používáme vlhkoměr. Ta závisí na teplotě vzduchu v místnosti a množství vodní páry, optimum je 50 %, při 70 % se dosahuje kritického rozpětí, kdy může dojít ke vzniku plísní.
Během topného období směřuje gradient tlaku vodní páry většinu času zevnitř ven, protože vnější vzduch je sušší než vzduch v místnosti. Například 90 % relativní vlhkost při +5 °C je při porovnání množství vodní páry v g/m3 menší než 50 % relativní vlhkost při 22 °C. Vnější gradient tlaku vodní páry existuje spolu s vnějším gradientem teploty. Teplo se odvádí ven přes stěnu a navíc dochází k difúzi vodní páry.
Tepelný odpor vnějších stěn určuje, kolik tepla se ztratí, co se musí kompenzovat zvýšeným vytápěním. Je-li difúze ztížena, protože molekuly se potýkají s hustšími vrstvami nebo protože v chladné oblasti vnější stěny dochází ke kondenzaci, tepelná vodivost λ stěny se zvyšuje a izolační schopnost stěny se snižuje.
Existuje staré stavební pravidlo, které se osvědčilo během staletí: stavět s větší difuzí z interiéru do exteriéru. V současnosti se toto pravidlo nazývá všeobecně uznávaným technologickým pravidlem – porušuje se jen v určitých případech prostřednictvím norem. Z hlediska vnější stěny to znamená: vrstva, kterou použiji na vnější stěnu, by měla být difúzně otevřenější než samotná stěna.
Kondenzace vody
Hodnota difúzního odporu vodní páry µ slouží jako srovnávací a vypočítaná hodnota. Nemá jednotku a pro Isotex R70 je µ = 7,6. Pokud připočtete tloušťku vrstvy, můžete vypočítat hodnotu sd. Názorně to ukáží numerické příklady:
Cihlová stěna 1600 | 0,365 m | µ = 16 | sd = 5,84 m |
Pórobeton 800 | 0,365 m | µ = 10 | sd = 3,65 m |
Vápenopísková cihla | 0,365 m | µ = 20 | sd = 7,30 m |
8 cm Isotex R70 | 0,080 m | µ = 7 | sd = 0,56 m |
10 cm Isotex R70 | 0,100 m | µ = 7 | sd = 0,70 m |
16 cm polystyren | 0,160 m | µ = 60 | sd = 9,64 m |
Nemusíte nutně studovat „stavební fyziku“, abyste si uvědomili, že při určitých kombinacích vznikají problémy. Lze to matematicky dokázat pomocí softwaru, který počítá kondenzaci podle metody zasklení. V Německu jsou normativní specifikace uvedeny v normě DIN 4108 část 3. Podle této normy je kondenzace neškodná, pokud zvýšení vlhkosti stavebních materiálů neohrožuje tepelnou izolaci a stabilitu stavebních prvků.
Ve střešních a stěnových konstrukcích se může vytvořit maximálně 1,0 kg/m² kondenzované vody. Pokud se ve stavebním prvku nacházejí vrstvy, které nemohou absorbovat vodu kapilárním působením, množství kondenzační vody nesmí překročit 0,5 kg/m². Patří sem fólie, kovy, běžný beton, jakož i izolace z minerální vlny a pěnových plastů (EPS, XPS nebo PU).
V průběhu roku by mělo být množství odpařování větší než množství kondenzace. To znamená, že stěna je během topného období ve vlhkém stavu. Tento standardizovaný přístup je v rozporu s dlouhodobě pozorovaným suchým vytápěním (suché bydlení v 19. / na začátku 20. století).
Nyní si představme suchou stěnu dlouhou 7 ma vysokou 2,86 m, do které nahoře nalijeme 10 l vody – čistě obrazně. Nemělo by nás překvapit, že politá stěna neizoluje tak dobře jako suchá stěna.
Monolitické stěny v pevné konstrukci jsou obecně bez kondenzace. To, že tepelná izolace pod tloušťkou stěny 30 nebo 36,5 cm je nedostatečná, je jiná věc. To se běžně nestává. Majitel domu nyní stojí před otázkou: Co mám dát na vnější stěnu, abych snížil spotřebu energie na vytápění, aniž by stěna zvlhla kondenzací?
Na grafu je znázorněna kompilace hodnot U vypočtených pomocí výpočetního nástroje Calculus: stěna v původním stavu, stěna s tepelněizolační omítkou Isotex R70 o tloušťce 4/6/8 cm a na konci doplněná o povrchovou úpravu nátěrem ClimateCoating ThermoProtect. Pozorný pozorovatel si všimne, že kromě hodnoty U je v názvu uvedena i hodnota Ueff. Pomocí následujícího vzorce s korekčním faktorem, který v roce 2006 zavedl profesor M. Sohn, tehdy z FHTW Berlín, lze na základě údajů získaných z praxe vypočítat efekt úspory na základě efektivní hodnoty U.

Jak lze ušetřit energii na vytápění pomocí povrchové úpravy fasády nátěrem ClimateCoating?
Membrána se skládá z milionů dutých keramických kuliček v elastické síti vyrobené z akrylátu jako pojiva a speciálních přísad. Díky vakuu dochází k izolačnímu efektu, který snižuje energetické ztráty o několik procent (snížení vedení tepla).
Důležitý mechanismus přenosu tepla je ve formě tepelného záření. Rozptyl tepelných paprsků na kuličkách a v kuličkách je speciální formou IR odrazu. Vytváří se tepelná bariéra, která snižuje tepelné ztráty z povrchu stěny.
Zatímco v létě membrána dobře odráží sluneční záření, v zimě umožňuje solární zisky přes vnější stěnu. Je to způsobeno úhlem dopadu slunečního záření, který je v zimě na horizontu mnohem nižší. Vyzařované teplo přivádí vrstvy stěny u povrchu na takovou teplotní úroveň, že se na několik hodin vytvoří tepelná bariéra. Teplo proudí jen z teplého do studeného; má-li vzduch v místnosti 20 °C a stěna 24 °C, nedochází k žádnému tepelnému toku směrem ven.
Řízení vlhkosti zahrnuje odvlhčování stěny, membrána funguje jako kapilární sorpční motor (velikost kapilár se zmenšuje od cihly přes omítku k membráně, takže výsledkem je směrový transport).
Variabilní difúzní otevřenost sd
Součástí řízení vlhkosti je proměnná hodnota sd. Variabilní difúzní otevřenost (sd) je u barev zřídkavá nebo jedinečná. Není nám znám žádný výrobce, který by specifikoval více než jednu hodnotu sd. Proměnlivá difúzní otevřenost je známa u některých fólií, které se používají jako parozábrany ve střešní konstrukci a reagují na okolní vlhkost.
Má-li barva hodnotu sd, která vypadá mnohem lépe, protože vlhkost se může velmi dobře dostat ven, znamená to také, že vlhkost se může dobře dostat dovnitř. V létě je gradient tlaku vodní páry směrem zvenčí dovnitř, takže barva s nízkou hodnotou sd umožňuje vodní páře dobře difundovat do stěny, zatímco nátěr ClimateCoating ji blokuje, a tím zabraňuje vlhnutí stěny.
Co hodnota sd nepopisuje, je kapilarita, která při běžných barvách není dána tak jako u nátěrů ClimateCoating. Membrána sice silně brání difuzi, ale působí jako „sorpční motor“ a odvlhčuje stěnu. Na základě rozsáhlého testování nizozemský institut TNO v roce 2005 zavedl pro nátěr ClimateCoating termín „vlhká dioda“.
Hodnota 0,7 je dostatečně blízká hodnotě 0,5, což je hraniční hodnota. Parozábrana začíná při hodnotě 0,5 a sahá až do výšky 1 500 m, takže 0,2 m nehraje až tak významnou roli. Kromě toho průmysl a obchod nejsou příliš přesné v označování: jděte na internet a žasněte, kolik fólií se nazývá „parotěsná fólie“, ačkoli jejich hodnota sd je daleko pod 1 500 metrů.
Řízení vlhkosti
Řízení vlhkosti zahrnuje snížení entalpie deště. Vnější stěny – s nátěrem i bez něj – absorbují vodu, a to tím více, čím déle prší. Stupeň absorpce vody je definován hodnotou w. Voda musí stěnu opět opustit; to se děje odpařováním. Odpařování za studena odebírá velké množství energie, které musí být kompenzováno vytápěním.
Membrána ClimateCoating
Membrána ClimateCoating absorbuje část vody při dešti, aniž by ji předala stěně v pozadí. Potom se membrána zablokuje a bez ohledu na to, jak dlouho prší, se již žádná voda neabsorbuje. Tím se udržuje nízké množství odpařování. Analogicky k vnějším omítkám podle normy EN 998-1 lze nátěr označit i jako „vodoodpudivý“. Zde je však absorpce vody omezena z hlediska množství.
Náter ClimateCoating je veľmi stabilný voči vplyvom prostredia: UV žiareniu, kyselinám v dažďovej vode. Antistatický účinok výrazne znižuje priľnavosť prachu. Boli zdokumentované fasády s povrchovou úpravou, kde aj po viac ako 20 rokoch je membrána stále neporušená a bez trhlín, takže je daný efekt úspory energie.
Tieto pozitívne vlastnosti náteru ClimateCoating ThermoProtect v kombinácii s tepelnoizolačnou omietkou Isotex R70 jasne ukazujú, aké sú výhody tohto systému. Izolačnú omietku Isotex R70 možno kombinovať s tenkovrstvovou omietkou Isotex F50.