3. prosince 2022

Zdravé bydlení

Magazín o zdravém bydlení

Výhody a nevýhody kontaktního zateplení

10 min čtení

Zateplení je vymoženost, jehož smysl je definován jako výrazná úspora na topení se zachováním tepelného efektu; je proto atraktivní prakticky pro kohokoliv. Má však, jako všechny ostatní změny, své pro a proti – stavební firmy ji horlivě propagují a lékaři zase varovně zvedají prst a varují před rizikem vzniku plísní a alergií, které nesprávná realizace zateplení údajně s sebou přináší. Jednoznačnou pravdu zde těžko zjistit, rizikům však třeba připsat největší vážnost a podle toho si také volit. Pojďme se tedy blíže podívat na to, co všechno tento problém zahrnuje a jak bychom měli při případném zateplení postupovat.

Co způsobilo atraktivitu zateplení domů?

Odpověď na tuto otázku je jednoznačná: možnost regulace tepla při vytápění radiátory. Před několika desetiletími byl tento systém nastaven jinak: účty za topení (co se týče bytových domů) se automaticky rozrátali na všech odběratelů podle podlahové plochy jejich bytů, a tedy nikdo neměl motivaci topení „škrtit“. V současnosti však platí taková rovnice: účet za topení, který domácnost dostává, tvoří z větší části (60-70%) její vlastní spotřeba (regulovatelná část) a zbytek část ztrát, mezi které patří i únik tepla a vytápění společných prostor. Při takovém nastavení už lidi zajímá nejen otázka, jak by si mohli sami snížit svou vlastní regulovatelnou spotřebu, ale i to, jakým způsobem by se dal minimalizovat únik tepla a náklady na vytápění chodeb a sklepů. Tyto problémy teoreticky řeší všechny najednou právě zmíněné zateplování. Jak však všechna řešení, i toto má svá úskalí a komplikace.

Odsouhlasení návrhu na zateplení – možný problém obyvatel bytových domů

V bytových domech se s tímto problémem boří každý potenciální společný úkon. „Osazenstvo“ se skládá z různých typů lidí a jejich názory se pohybují na široké škále. Rozdíly tu ještě zvyšuje fakt, že bytové fondy často zejí prázdnotou a protože takové zateplení není levný špás, často je jediným východiskem vzít si na něj úvěr. Na druhé straně však lze říci, že modernizace kvůli šetření bývá většinou vítána, zvláště pokud v obytném domě žijí převážně mladé rodiny, které nemají ze změn strach. V takovém případě odsouhlasení tohoto úkonu nezvykne představovat problém.

V případě, že se nájemníci bytů nedohodnou na společném řešení – je možné použít zateplení zevnitř tepelně izolační omítkou ISOTEX.

Kontaktní zateplení zevnitř raději důkladně zvažte, protože si můžete způsobit více problémů než užitku. Při vnitřním zateplení kontaktním způsobem (polystyren, minerální vlna) vznikají stejná rizika, jako při vnějším zateplení = rosný bod se posouvá a voda nám kondenzuje na vnitřní straně stěn, protože obvodové zdi jsou studené a chladné a v místnosti máme pokojovou teplotu.

Zdravotní rizika vyplývající z nesprávně provedeného zateplení

Tento bod představuje z celé problematiky ten nejdiskutovanější – různí se zde nejen názory odborníků, ale i široké veřejnosti. Kamenem úrazu je rosný bod, který vzniká mezi výplní a panelem – tomu se budeme věnovat samostatně. Pravdou však zůstává, že pokud celý proces zateplení probíhá například za nepříznivého počasí, spolu s předpokládaným efektem způsobí i neoddiskutovatelné škody na lidském zdraví.

Pokud prší, skleněná vata nebo polystyren, kterými se obvykle dělá výplň, se namočí a tím, že se výsledek pak celý „zabalí“, vzniká ideální prostředí pro vznik plísní. Ty jsou jednak do jistého času pouhým okem nepozorovatelné a jednak se „rozvíjejí“ na místě, kde prostě nevidíme. Panely však v sobě mají kvůli větrání spáry a přes ně se plíseň časem dostane i na vnitřní stranu stěn. To, co následuje, bude mnohým důvěrně známé – okamžik pravdy, když z nějaké příčiny odtáhneme nábytek. V této fázi je jakákoli snaha o změnu stavu velmi těžká, protože dostat se na místo, kde vzniká příčina, není možné.

Časový úsek, během kterého se mohla plíseň na stěnách domu vyvíjet, dokud se dostala do tohoto stadia, těžko odhadnout; jisté však je, že ji obyvatelé po celou dobu vdechovali a že to nezůstane bez následků na zdraví, zvláště pokud mezi ně patří malé děti. Kromě poškozeného zdraví se zde dá polemizovat i o nemalých nákladech na léčení, při kterých se ztrácí úspora, která vznikla díky zateplení, nemluvě o tom, že alergie a astma nelze měřit finanční hodnotou.

nevyhody-zatepleni-02

Jak lze předejít tvorbě plísní v zatepleném domě?

Jediné, co v této oblasti pomůže, je důsledná prevence: jako první krok je třeba dobře překontrolovat a očistit povrch, který jdeme zateplovat. Při otázce povrchu také nepanuje stejný názor: jde konkrétně o fakt, zda je lepší rovný, nebo s jinou povrchovou úpravou – tímto způsobem se stavěly paneláky před pár desetiletími a vnější strana domu tvořila něco jako skládačku. Takto nebylo možné pokrýt zateplující vrstvou celou plochu vnější stěny, pouze její vystupující části. Toto mnohé autority z této oblasti považují za ideální stav; všechny domy jsou, jak jsme si řekli, úmyslně větrané spárami a pokud se to spojí s ne zcela pokrytou vnější stěnou, zajistí se tím postačující míra prodyšnosti celého domu.

V zateplených prostorách je celkově dobré pravidelně větrat – protože se na něj v jistém smyslu lze dívat jako na „zakonzervování“, je třeba myslet na to, že pro lidský organismus to není ani přirozené, ani zdravé. Zateplení bude pro zdraví obyvatel nezávadné pouze tehdy, pokud se mezi udržováním tepla a větráním najde zdravá rovnováha.

Omítkový zateplovací systém ISOTEX

Ideálním řešením, jak předejít těmto problémům je nezateplovat kontaktním způsobem – tj zcela se vyhnout aplikaci polystyrenu nebo minerální vlny na obvodové zdi. Místo těchto materiálů můžeme použít tepelně izolační omítku ISOTEX, která se aplikuje přímo na obvodové zdi, čímž nedochází k tepelným mostům a ani nepotřebujeme žádné spáry mezi zdí a kontaktním zateplením. Mimochodem: z jakého důvodu jsme na svůj dům dávali tepelnou izolaci, když nám teplo uniká přes odvětrávací spáry?

Tepelně izolační omítka ISOTEX je paropropustná a pomáhá vytahovat vlhkost ze zdiva, čímž udržuje obvodové zdi v suchém stavu. Její součinitel tepelné vodivosti λ = 0.08 W/m.K (po úplném vyzrání omítky λ = 0.06 W/m.K) dopomáhá k výborným tepelně izolačním vlastnostem. Omítka ISOTEX je velmi vhodná nejen jako alternativa zlepšení komfortu vašeho bydlení (zateplení vaší nemovitosti), ale zároveň získáte nový kabát domu, který vaši nemovitost ochrání před všemi povětrnostními vlivy. V létě se stavba nepřehřeje (úspora na klimatizací) a v zimě 3x sníží únik tepla z vašeho domu (úspora na vytápění).

V kombinaci s ochranným termokeramickým nátěrem ClimateCoating poskytne omítkový zateplovací systém ISOTEX velmi dlouhou funkční životnost zateplení (což se o zateplení polystyrenem říci nedá), minimalizuje tepelné mosty (aplikace přímo na zdivo), ochrání vnější stěny před vlivy počasí a zabrání pronikání vody do podkladu, je paropropustný = minimalizuje riziko tvorby plísní a řas a v neposlední řadě poskytne ne malé energetické úspory na vytápění a klimatizaci (ClimateCoating má navíc vysokou reflexi slunečního záření = váš dům se v letním měsících nepřehřívá).

Rosný bod v kontaktním zateplení

Tento bod je zdrojem vlhkosti a všech problémů s ní souvisejících; zdivo jako takové má slabý tepelný odpor, a tak se jeho teplota logicky během zimy kvůli vnějšímu chladu prostředí snižuje. Následně dochází ke střetu s vodní párou zevnitř domu, která tím, že má vyšší teplotu, kondenzuje na vodu a následkem jsou plesnivé „mapy“, které můžeme pozorovat ve vnitřních koutech. Jelikož problémem, který tuto situaci způsobuje, je právě slabý tepelný odpor zdi, zateplení ho zvykne vyřešit. Právě podle výpočtu rosného bodu se určuje tloušťka zateplení tak, aby byla dostačující, protože všechny zdi nejsou stejně silné ani ze stejného materiálu (tepelné mosty). Zde je třeba poznamenat, že výkyvy v rámci této tloušťky nepředstavují velký finanční rozdíl – nejvíce klient zaplatí kromě lešení a práce za síťku, lepidlo a omítku. Mnoho odborníků však varuje před přílišnou tloušťkou zateplení z důvodu, že dům se nemusí dobře odvětrat.

nevyhody-zatepleni-03

Jakou měrou je třeba větrat zateplený dům?

O prodyšnosti stěn, co se týče zateplení, jsme si už řekli; v této souvislosti se ještě vyvstává otázka, zda je možné prostor dostatečně větrat tak, aby se neztratila tepelná úspora, kvůli které se úprava provádí, a aby zároveň nebylo ohroženo zdraví obyvatel zatepleného domu. Část odborníků zastává názor, že na větrání plně postačují okna, část má zase opačné přesvědčení. Každopádně větrání je jedna věc a permanentní únik tepla z nedbalosti zase věc druhá – pokud už jdeme investovat do zateplení, je třeba nejprve vyřešit kvalitu a přiléhání oken a také myslet i na půdu. Teplo totiž uniká nahoru a pokud se tam bude ztrácet, celý tento drahý úkon ztratí předpokládaný efekt.

Větrání je třeba nejen z pohledu zdraví, ale také jako prevence vlhkých, tedy orosených stěn a oken, což je také na příčině plísní. Tento problém se týká zejména kuchyně, protože tam je pára každodenním hostem. Zčásti pomůže kvalitní digestoř a otevřené dveře, tato místnost však z dlouhodobého hlediska vždy zůstane rizikovou.

Bezpečnost

Z tohoto pohledu je nejvhodnější minerální vlna, která se používá zejména na zateplení vyšších budov. Tato stránka je čím dál tím důležitější, protože bezpečnostní normy ohledně požárů se neustále zpřísňují a od jistých pater se již minerální vlna přidávat musí. Trend zpřísňování bude zřejmě pokračovat, dá se tedy říci, že pokud zvolíme minerální vlnu, postaráme se kromě zateplení i o část protipožární ochrany.

nevyhody-zatepleni-04

Zateplování a novostavby

Dnešní novostavby jsou již často navrženy tak, aby jejich zdi splňovaly vyšší tepelně izolační standard. Dodatečné zateplení by tak nepotřebovali, avšak právě kvůli neustále stoupajícím cenám energií je to na zvážení ani ne natolik kvůli současnému stavu, ale jako investice do budoucnosti. Zároveň se ozývá stále více hlasů předpovídajících markantní růst energií ve světě, což postupně zřejmě udělá ze zateplování nezbytnost. Nezateplená novostavba tedy vyjde svých budoucích obyvatel v budoucnu dražší, než by je vyšla zateplená, i když při koupi třeba počítat s vyšší cenou. Developeři také tvrdí, že tento úkon funguje u staveb i jako ochrana a v konečném důsledku se zvýší životnost budovy.

Moderní stavební materiály mají dostačující tepelně izolační vlastnosti, takže u novostaveb bych aplikaci polystyrenu (resp. kontaktního zateplení) na obvodové stěny domu důkladně zvážil. Kromě toho, proč si zbytečně zvyšovat riziko tvorby plísní ve svém příbytku? Pokud máte obvodové stěny postavené z kvalitních materiálů (např. cihly Heluz, Ytong Lambda, atd.), častokrát není nutné dodatečné zateplení. Chcete-li přece jen vytvořit ochranný plášť a dům tepelně izolovat – volil bych omítkový zateplovací systém ISOTEX nebo minimálně ochranný termokeramický nátěr ClimateCoating.

Jak vybrat správného realizátora

Tento krok je zvláště důležitý a důsledkem nesprávné volby vyjde námaha i společné finance vniveč. Protože tak, jak ve všech oblastech, i v této se pokouší vydělat množství pochybných „odborníků“, je třeba si zejména ověřit, zda se údajný realizátor může prokázat licencí na zateplování budov od technického a zkušebního ústavu stavebního.

Potencionální riziko neodborného provedení úkonu můžeme eliminovat, pokud si o daném realizátorovi seženeme důvěryhodné reference, případně pokud se spolehneme na firmu, kterou nám doporučil někdo známý na základě vlastní pozitivní zkušenosti. Mějme tedy na paměti, že při zateplování by lehkovážnost neměla za následek jen hazard s financemi, ale, což je horší, i se zdravím.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *