3. prosince 2022

Zdravé bydlení

Magazín o zdravém bydlení

Plochá nebo šikmá střecha? Jaký typ si vybrat?

9 min čtení

Střecha je jakousi pomyslnou korunou každého rodinného domu a tvoří takřka symbol pro vyjádření pohody domova a rodiny. Její funkce je mnohem důležitější než byste si mohli myslet. Nedodává domu jen vizuální charakter, ale má mnoho základních funkcí při ochraně vašeho příbytku před deštěm, únikem tepla či hlukem z okolí.

Při stavbě rodinného domu je důležité myslet na každý detail. Zvláště to platí při plánování a následné stavbě střechy. Takže pokud se již rozhodnete pro rovnou nebo šikmou střechu, myslete při její konstrukci na každý detail, protože i to nejmenší opomenutí by se vám mohlo následně vymstít. Její konkrétní podoba musí totiž zohlednit nejen samotnou konstrukci domu, ale i okolní prostředí, ve kterém se váš budoucí příbytek bude nacházet. Pokud byste se rozhodli postavit dům v kopcovitém terénu někde v „rázovité obci“ s plochou střechou, tak věřte tomu, že i při použití těch nejlepších materiálů by vaše dokončena stavba působila v okolí jako pěst na oko. Správně dokončena střecha by tedy měla být kombinací správně použité konstrukce, materiálů a vkusu. Co se týče samotné vizualizace střech, tak ty můžeme rozdělit na dva základní tvary podle kterých rozdělujeme „čepici stavby“ na plochou nebo šikmou. Každá z těchto možností má své výhody a nevýhody.

Plochá střecha

Dalo by se říci, že plochá střecha byla hlavním hitem při stavbě rodinných domů hlavně v 70. a 80. letech, když nám začali takovýmto způsobem města a zejména obce vytvářet krychle. Jejich vyšší popularitu oproti šikmým střechám měla hlavně na svědomí jejich cena. Po revoluci se sice šikmé střechy dostali více do popředí, ale jejich častou nevýhodou byla špatně odvedená práce při její konstrukci. Tato doba je ale už naštěstí za námi a i na poli šikmých střech se dostala do popředí kvalita. Pokud byste se rozhodli pro plochou střechu, tak její realizace je především vhodnější do městské zástavby.

Za plochou střechu začínáme považovat tu, která má sklon do 10 stupňů. Při jejím výběru je i v dnešní době hlavním argumentem menší vynaložení finančních prostředků jako při šikmé střeše. Ve srovnání se šikmou střechou má plochá střecha obvykle kratší životnost a náklady na její údržbu jsou tím pádem mnohem vyšší. Rychlejší opotřebení takovéto střechy má na svědomí hlavně slunce. Na plochou střechu totiž dopadá více přímých paprsků, což se projeví zvýšením vlivu škodlivého UV záření. Výsledkem je tedy rychlejší opotřebení a stárnutí. Proto pokud chcete svůj rodinný dům pojmout jako vícegenerační bydlení a chcete jej později ponechat svým dětem, měli byste myslet i na tuto stránku věci, aby vám vlastní děti, když už vy nebudete na tomto světě při vzpomínce na vás „nepoděkovali“ za rekonstrukční práce, které budou muset provést na vámi darovaném domě.

Plošné střechy se rozdělují podle počtu vrstev které mají. Z tohoto pohledu známe jedno, dvou a víceplášťové plošné střechy.

Jednoplášťová střecha je z ekonomického hlediska nejlevnější varianta. Také se nazývá i teplou střechou. Tento název je odvozen od toho, že mezi tepelnou izolací a povrchovou vodotěsnou krytinou není žádná vzduchová vrstva. Nepřítomnost vzduchové vrstvy se však může někdy projevit jako její nevýhoda, protože takovým způsobem se může v ní dojít kondenzace vodní páry. Proto pokud byste chtěli využít jednovrstvou střechu, tak zvolte raději střechu inverzní. Při její konstrukci se jen vymění pořadí vrstev tepelné izolace a hydroizolace. U tohoto typu konstrukce musí být použita nenasákavá tepelně izolační vrstva. Izolace se tehdy položí na základní beton a přikryje se vrstvou extrudovaného polystyrenu, který zabrání propouštění vody. Na závěr se tento typ střechy přikryje vrstvou textilie a zasype štěrkem. Řeknete si, co dělá na střeše štěrk? No, ten má především za úkol chránit izolaci před větrem. Tímto způsobem inverzní střechy dosahují delší životnost, protože jsou díky své struktuře odolné proti mechanickému poškození.

Dvouplášťová střecha je zase složená z horního a dolního pláště, mezi nimiž se nachází odvětrávaná vzduchová vrstva. Jejím základním úkolem je zabránit vytváření kondenzaci par z domácnosti. Zároveň by tento typ střechy měl v létě zabránit přehřátí vzduchu v domě, který zapříčiňuje následné přehřívání střechy. Jak jsme již zmínili, ploché střechy jsou z ekonomického hlediska méně náročné na stavbu. Jejich další výhodou je v případě potřeby snadnější přístup a jsou bezpečnější z hlediska požární ochrany. Díky moderním povlakovým materiálem mohou již některé rovné střechy sloužit dokonce stejně dlouho jako střechy šikmé.

strecha-sikma-nebo-plocha-02

Šikmá střecha

Při výběru šikmých střech se výběr možností ještě více rozšiřuje. Šikmé střechy mají sklon od 10 do 55 stupňů. Střechy nad 45 stupňů se nazývají strmé. Oproti plochým střechám jsou šikmé střechy méně vystavovány nepřízni počasí. To je hlavní důvod, proč je jejich vnější plášť méně náročný na materiál. Mezi její další výhody patří i prostor vytvořený realizací krovu, tzn. nosnými částmi střešní konstrukce. Návrh konstrukce šikmé střechy je sice náročnější na výpočty jako při ploché střeše, ale přesnost prvků konstrukce pak zaručuje kvalitní a stabilní základ. Běžným materiálem využívaným na stavbu krovů je dřevo. Při jejich stavbě se dá použít i kov, ale ten se využívá při budovách s větší plochou, takže při stavbě běžného rodinného domu jej použít nemusíte.

Po výstavbě krovů se pokračuje instalací tepelněizolačních desek a hydroizolací, nejčastěji ve formě kvalitní folie. Po jejím uložení se začne s přibíjením podélných a příčných střešních latí. Ty tvoří tzv. rošt, na který se pak ukládá střešní krytina. Mezi výhody šikmých střech patří i jejich relativní bezúdržbovost a ve většině případů i delší životnost použité krytiny. Nevýhodou jsou finanční požadavky na jejich realizaci. Jelikož je stavba šikmé střechy náročnější než u ploché, musíte při její stavbě myslet na každý detail. Jejich zanedbání je totiž hlavní příčinou poruch. Mezi nejčastější chyby při konstrukci šikmých střech patří nedostatečné utěsnění hydroizolace k povrchu fasády. Tá by se měla končit minimálně 15 cm nad poslední konstrukční vrstvou střechy. Problematické bývá i napojení asfaltových pásů natavením přímo na kovové oplechování, či ukončení do střešních vpustí. Při přelepování více vrstev vznikne vyvýšenina, pro kterou voda nemůže řádně odtékat ze střechy. Do „vějíře“ častých poruch šikmých střech patří kondenzace vodní páry ve fragmentu střechy pro nedostatečnou tloušťku tepelné izolace. Dále je to zatékání z tajícího sněhu nebo náporového deště pro neutěsněné nebo nefunkční pojistnou izolaci. Při eliminaci možných budoucích poruch nesmíte zapomenout na větrací mezeru a její dostatečnou šířku, nebo na chybějící nasávací a odvětrávací otvory na provětrávání. Co se týče samotného tvaru šikmé střechy, tak její nejjednodušší formou je pultová střecha, která má pouze jednu šikmou rovinu. O něco náročnější na konstrukci se považuje sedlová střecha. Vnitřní prostor pultové i sedlové střechy je využitelný po celé délce traktu.

Častokrát se u šikmých střech setkáváme i s názvem „valbová střecha“, což je vlastně podélná sedlová střecha ukončena šikmým zkosením, tedy Valby. Její konstrukce je však oproti klasické pultové či sedlové střechy náročnější co do stavby, ale i financí. Mezi další typy šikmých střech patří i tzv. stanová střecha. Ta má zase tvar jehlanu se čtvercovým nebo pravidelně polygonovým půdorysem. Její výstavba je vhodná zejména na dominující izolované stavby, jako jsou např. věže. Pokud byste ji chtěli použít na rodinný dům, tak byste dali světu najevo akorát to, že máte spoustu peněz a málo vkusu. V případě, že byste chtěli využít co nejefektivněji podkroví, tak popřemýšlejte nad manzartovou střechou. Při její konstrukci jsou spádové plochy zalomené tak, že spodní část má větší a vrchní část menší sklon. Pro svou konstrukční složitost je tento druh střechy vzácnější než střechy valbové nebo sedlové. Samozřejmě, že v případě šikmých střech se jednotlivé tvary dají prolínat do různých kombinací a vzniknou vám z toho lomené sedlové střechy, motýlkové, či další druhy střech.

strecha-sikma-nebo-plocha-03

Teplo v podkrovních prostorách v letních měsících

Rozpálená střecha od letních slunečních paprsků zvyšuje teplotu celé střešní konstrukce a v podkroví nám stoupne teplota na neúnosnou hranici. V tomto období zapínáme ventilátory a klimatizační zařízení, abychom alespoň částečně ochladily půdní prostory. Tím nám ale stoupají provozní náklady objektu. Řešením je snížit teplotu střechy a tím i celé střešní konstrukce – například reflexním ochranným nátěrem. Vysoce reflexní ochranný nátěr ClimateCoating ThermoActive je schopen odrazit až 86% slunečního záření. Díky své reflexi se střecha neohřeje na extrémně vysoké teploty. Více se dočtete v našich článcích:

nebo na stránkách dovozce nátěrů ClimateCoating.

Závěr

Pokud už se rozhodnete pro jakýkoliv druh střechy, tak si dejte záležet na kvalitě materiálů které na ni dáte. Mnoho lidí si najde finanční prostředky na pěknou fasádu domu, zda zkrášlení okolí rodinného domu a v případě stavby střechy automaticky vybírá ten nejlevnější materiál, který mu trh nabízí. Toto šetření se však může po čase vymstít a střecha, která by měla chránit obydlí celé generace začne najednou stávkovat. A tak peníze, které jste ušetřili na její výstavbu, budete nechtěně „vrážet“ na její rekonstrukci, která pořádně provětrá váš rodinný rozpočet.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *